Úvod
Evropská unie učinila v roce 2024 zásadní krok směrem k digitální transformaci kontinentu. Přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1309, známého jako Gigabit Infrastructure Act, se zásadně mění pravidla pro výstavbu vysokorychlostních telekomunikačních sítí ve všech členských státech. Toto nařízení představuje nejambicióznější legislativní počin v oblasti digitální infrastruktury od vzniku „jednotného evropského trhu elektronických komunikací".
Pro subjekty působící v oblasti výstavby optických sítí - ať už jde o telekomunikační operátory, stavební firmy, projektanty nebo správce infrastruktury - znamená toto nařízení nutnost zásadní revize dosavadních postupů a procesů. Pochopení jeho principů, mechanismů a praktických dopadů se stává nezbytnou podmínkou úspěšného působení na trhu.
Jako NTcom jsme se této problematice věnovali v pracovní skupině a na základě mnoha zdrojů, diskuzí s odborníky a času věnovanému analýzám nařízení přinášíme náš pohled na věc. Tento článek si klade za cíl poskytnout objektivní, komplexní a fakticky přesný výklad nařízení GIA s důrazem na jeho praktické dopady v podmínkách České republiky. Zaměřuje se jak na právní rámec, tak na technické aspekty implementace, včetně identifikace oblastí, kde stávající česká normativní základna vyžaduje aktualizaci.
Právní povaha a vstup v platnost
Od směrnice k nařízení: Změna paradigmatu
Předchozí právní úprava této oblasti vycházela ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. V České republice byla tato směrnice transponována zákonem č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.
Směrnice jako právní nástroj ponechává členským státům prostor pro národní úpravy při transpozici. Tento přístup však vedl k výrazné fragmentaci právního prostředí napříč Evropskou unií. Jednotlivé státy implementovaly požadavky směrnice různým způsobem, s odlišnými lhůtami, procedurami a výjimkami. Výsledkem byla mozaika nesourodých pravidel, která komplikovala přeshraniční projekty a neumožňovala dosáhnout zamýšlených synergií.
Evropská komise proto při přípravě nové legislativy zvolila formu nařízení. Na rozdíl od směrnice je nařízení přímo použitelné ve všech členských státech bez nutnosti transpozice do národního práva. Tato volba není formální záležitostí - znamená jednotná pravidla platná od Lisabonu po Helsinky, od Dublinu po Bukurešť, bez možnosti národních modifikací, které by mohly oslabit zamýšlený účinek.
Časový rámec účinnosti
Nařízení 2024/1309 bylo publikováno v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. května 2024. V souladu s článkem 48 nařízení vstoupilo v platnost dvacátým dnem po vyhlášení.
Je však nutné rozlišovat mezi vstupem v platnost a použitelností jednotlivých ustanovení. Článek 48 stanoví odstupňovaný harmonogram. Od listopadu 2025 se použije většina ustanovení nařízení, včetně pravidel pro přístup k fyzické infrastruktuře, koordinaci stavebních prací a povolovací procesy. Od února 2026 nabývá účinnosti povinnost vybavit nové a významně rekonstruované budovy infrastrukturou připravenou na optická vlákna podle článku 10. Od května 2026 musí být plně funkční digitální jednotná informační místa a systémy elektronického povolování.
Tento odstupňovaný přístup poskytuje členským státům, regulačním orgánům i tržním subjektům čas na přípravu. Zároveň však stanoví nepřekročitelné termíny, jejichž nedodržení může vést k řízení o porušení smlouvy ze strany Evropské komise.
Důsledky pro českou legislativu
Přímá použitelnost nařízení neznamená, že česká legislativa zůstane nedotčena. Naopak, zákon č. 194/2017 Sb. bude vyžadovat zásadní revizi nebo zrušení, neboť směrnice 2014/61/EU, kterou transponoval, je článkem 46 nařízení GIA zrušena s účinností od listopadu 2025.
Ministerstvo průmyslu a obchodu jako gestor této oblasti bude muset připravit doprovodnou legislativu, která zajistí hladký přechod na nový režim. Půjde především o určení příslušných orgánů podle nařízení, nastavení vnitrostátních procedur pro řešení sporů a případné doplnění sankcí za porušení povinností stanovených nařízením.
Strategický kontext: Digitální dekáda 2030
Evropské digitální ambice
Nařízení GIA nelze chápat izolovaně. Je integrální součástí komplexní strategie Digitální dekáda 2030, kterou Evropská komise představila v roce 2021 a která byla formalizována rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481.
Strategie stanoví konkrétní cíle v oblasti digitální infrastruktury, které mají být dosaženy do roku 2030. Všechny evropské domácnosti by měly mít přístup ke gigabitovému připojení, tedy k síti schopné poskytovat rychlost stahování minimálně 1 Gbit/s. Všechny obydlené oblasti by měly být pokryty sítěmi 5G. Evropa by měla zdvojnásobit svůj podíl na globální produkci polovodičů a mít v provozu minimálně 10 000 klimaticky neutrálních okrajových uzlů.
Tyto cíle jsou vzájemně provázané. Bez robustní pevné infrastruktury nelze efektivně provozovat sítě 5G, které vyžadují hustou síť základnových stanic propojených optickými vlákny. Bez vysokorychlostního připojení domácností a podniků nelze rozvíjet cloudové služby, umělou inteligenci ani internet věcí.
Proč dosavadní přístup selhal
Evropská komise při přípravě nařízení GIA provedla rozsáhlou analýzu implementace směrnice 2014/61/EU. Závěry byly jednoznačné a znepokojivé.
Průměrná doba povolování výstavby telekomunikační infrastruktury v členských státech zůstávala nepřijatelně dlouhá, v některých případech přesahovala 18 a více měsíců. Přístup k existující fyzické infrastruktuře byl často blokován nejasnými pravidly, neochotou vlastníků infrastruktury nebo absencí účinných mechanismů řešení sporů. Informace o existující infrastruktuře a plánovaných stavebních pracích byly roztříštěné, neúplné nebo nedostupné.
Zvláště alarmující byl stav ve venkovských a odlehlých oblastech. Zatímco městské aglomerace těžily z konkurence mezi operátory, venkovské obce zůstávaly často odkázány na zastaralou metalickou infrastrukturu nebo bezdrátové připojení s omezenými parametry. Tato digitální propast se stala brzdou ekonomického rozvoje regionů a faktorem prohlubujícím sociální nerovnosti.
Směrnice 2014/61/EU, jakkoliv dobře míněná, nedokázala tyto problémy vyřešit. Její doporučující charakter a široký prostor pro národní implementaci vedly k tomu, že ambiciózní cíle zůstaly na papíře.
Věcný obsah nařízení: Čtyři pilíře změny
První pilíř: Rozšířený přístup k fyzické infrastruktuře
Jedním z nejvýznamnějších přínosů nařízení GIA je rozšíření okruhu subjektů, které jsou povinny poskytovat přístup ke své fyzické infrastruktuře pro účely výstavby sítí elektronických komunikací.
Směrnice 2014/61/EU se vztahovala především na síťové operátory v tradičním smyslu.
Nově jsou do působnosti zahrnuty i společnosti provozující věže a stožáry, v praxi označované jako TowerCos. Tyto subjekty, které vznikly oddělením pasivní infrastruktury od mobilních operátorů, disponují rozsáhlou sítí výškových staveb vhodných pro umístění telekomunikačních zařízení. Jejich zahrnutí do režimu povinného přístupu otevírá nové možnosti pro zrychlení výstavby sítí 5G i pro vedení optických tras.
Zásadní novinkou je zahrnutí veřejnoprávních subjektů. Obce, města, kraje a další orgány veřejné správy disponují často rozsáhlou fyzickou infrastrukturou, která může být využita pro vedení telekomunikačních sítí. Může jít o kolektory, chráničky pod komunikacemi, kabelovody veřejného osvětlení, mosty, lávky či tunely. Dosud bylo využití této infrastruktury závislé na dobré vůli konkrétní obce a jejím vyjednávacím přístupu. Nařízení GIA zavádí právní nárok na přístup za spravedlivých a nediskriminačních podmínek.
Obdobně jsou zahrnuti správci pozemků, kteří spravují rozsáhlé nemovitosti nebo práva k nim. V podmínkách České republiky může jít například o Státní pozemkový úřad, Lesy České republiky nebo správce železniční infrastruktury.
Právo na přístup není absolutní. Vlastník nebo provozovatel infrastruktury může žádost odmítnout, existují-li objektivní důvody. Mezi legitimní důvody pro odmítnutí patří technická nevhodnost infrastruktury pro zamýšlené použití, nedostatek kapacity, bezpečnostní rizika nebo plánované vlastní využití. Odmítnutí však musí být odůvodněné a přezkoumatelné.
Cena za přístup musí být spravedlivá a přiměřená. Nařízení stanoví, že cena má odrážet náklady spojené s poskytnutím přístupu, včetně přiměřeného zisku. Nesmí však být diskriminační ani prohibitivní. V případě sporu o cenu může kterákoliv strana požádat o rozhodnutí příslušný národní orgán.
Druhý pilíř: Koordinace stavebních prací
Nekoordinovaná výstavba sítí technické infrastruktury představuje jeden z nejviditelnějších projevů neefektivity. Situace, kdy je komunikace rozkopána pro položení elektrického vedení, následně znovu pro vodovod, potřetí pro optický kabel společnosti A, znovu posléze pro optický kabel společnosti B..., je nejen ekonomicky neefektivní, ale také obtěžuje obyvatele a negativně ovlivňuje životní prostředí.
Nařízení GIA proto zavádí mechanismy povinné koordinace stavebních prací. Základem je digitální jednotné informační místo, které má shromažďovat a zpřístupňovat informace o plánovaných stavebních pracích všech síťových operátorů a veřejnoprávních subjektů.
Každý subjekt plánující stavební práce zahrnující výkopové práce ve veřejném prostoru je povinen oznámit tento záměr prostřednictvím jednotného informačního místa nejpozději tři měsíce před podáním žádosti o povolení. Tato lhůta má umožnit ostatním zájemcům identifikovat příležitosti pro koordinaci a navrhnout společný postup.
Na základě těchto informací mohou operátoři elektronických komunikací požádat o koordinaci stavebních prací. Síťový operátor provádějící stavební práce je povinen takové žádosti vyhovět, jsou-li splněny stanovené podmínky. Koordinace nesmí způsobit nepřiměřené náklady ani zdržení původního projektu. Podmínky sdílení nákladů musí být spravedlivé a přiměřené.
Jednotné informační místo má rovněž zpřístupňovat informace o existující fyzické infrastruktuře. Operátoři plánující výstavbu sítí tak získají přehled o dostupných trasách, volných kapacitách a možnostech využití stávající infrastruktury. To významně usnadní projektování a sníží potřebu nových výkopových prací.
V podmínkách České republiky bude jednotné informační místo pravděpodobně navázáno na Digitální technickou mapu. Tento projekt, realizovaný na základě zákona č. 47/2020 Sb., vytváří jednotnou evidenci technické infrastruktury na území republiky. Jeho integrace s požadavky nařízení GIA bude vyžadovat rozšíření funkcionality o dynamické informace o plánovaných pracích a nástroje pro koordinaci.
Třetí pilíř: Zrychlení a digitalizace povolovacích procesů
Zdlouhavé a nepředvídatelné povolovací procesy představují jednu z největších bariér rozvoje digitální infrastruktury. Nařízení GIA proto zavádí závazné lhůty a procedurální standardy, které mají zajistit rychlé a předvídatelné rozhodování.
Pro účely nařízení se povolovací proces vztahuje na sítě s velmi vysokou kapacitou, označované zkratkou VHCN. Článek 2 nařízení definuje síť s velmi vysokou kapacitou jako síť elektronických komunikací, která se buď zcela skládá z optických vláken přinejmenším do distribučního bodu v obsluhovaném místě, nebo která je schopna za obvyklých podmínek v době špičky poskytovat podobný výkon, pokud jde o dostupnou šířku pásma ve směru k uživateli i od něj, odolnost, chybovost, latenci a její variabilitu. Za podobný výkon se považuje síť schopná poskytovat rychlost stahování minimálně 1 Gbit/s.
Nařízení stanoví maximální lhůty pro jednotlivé fáze povolovacího procesu. Příslušný orgán musí posoudit úplnost žádosti v přiměřené lhůtě od jejího přijetí. Pokud je žádost neúplná, orgán žadatele vyzve k doplnění a stanoví přiměřenou lhůtu. Klíčová je však fikce úplnosti: pokud orgán v uvedené lhůtě nevyzve k doplnění, považuje se žádost za úplnou. Tím se eliminuje praxe, kdy úřady ponechávaly žádosti ležet bez jakékoliv reakce.
Od okamžiku, kdy je žádost úplná, běží lhůta pro rozhodnutí. Příslušný orgán musí rozhodnout do čtyř měsíců. Tato lhůta může být ve výjimečných případech prodloužena, avšak pouze z taxativně stanovených důvodů, které musí být žadateli písemně sděleny.
Významnou novinkou je fikce souhlasu. Pokud příslušný orgán nerozhodne ve stanovené lhůtě, považuje se záměr za schválený. Žadatel má právo požádat o písemné potvrzení této skutečnosti. Fikce souhlasu má působit jako pojistka proti nečinnosti orgánů a jako motivace k dodržování lhůt.
Celý povolovací proces má být veden elektronicky prostřednictvím jednotného informačního místa. Žadatel podá žádost elektronicky, veškerá komunikace s orgánem probíhá elektronicky a rozhodnutí je doručeno elektronicky. Tím se eliminuje papírová administrativa a zkracují se doby doručování.
Je třeba upozornit, že nařízení GIA nenahrazuje stavební právo členských států. Vytváří však speciální režim pro sítě s velmi vysokou kapacitou, který má přednost před obecnými postupy, jsou-li tyto méně příznivé.
Čtvrtý pilíř: Budovy připravené na optiku
Nařízení GIA zavádí povinnost vybavit nové a významně rekonstruované budovy infrastrukturou připravenou na optická vlákna. Tato povinnost nabývá účinnosti v únoru 2026.
Pojem „infrastruktura připravená na optiku" zahrnuje více než jen prázdné chráničky. Článek 10 nařízení stanoví, že každá budova musí být vybavena vnitřní fyzickou infrastrukturou až ke koncovým bodům sítě nebo přístupovým bodům, přičemž tato infrastruktura musí být schopna hostit sítě s velmi vysokou kapacitou. Dále musí být budova vybavena přístupovým bodem umístěným uvnitř nebo vně budovy, který je přístupný operátorům a umožňuje připojení k síti s velmi vysokou kapacitou.
V případě bytových domů s více jednotkami musí být přístupový bod budovy schopen pojmout zařízení více operátorů. To odpovídá modelu otevřeného přístupu, kdy si koncový uživatel může vybrat poskytovatele služeb nezávisle na vlastníkovi infrastruktury v budově.
Nařízení ukládá členským státům povinnost přijmout technické specifikace pro budovy připravené na optiku. Tyto specifikace mají stanovit podrobné požadavky na přístupové body budovy, optická rozhraní, typy kabelů a konektorů, potrubí a mikrotrubičky, minimální poloměry ohybu a další technické parametry.
V České republice dosud neexistuje závazná technická norma pro vnitřní optické rozvody. Určitým vodítkem jsou doporučení vydaná odbornými organizacemi, které upravují vnitřní optické rozvody v bytových domech. Tato doporučení však mají pouze nezávazný charakter. Pro splnění požadavků nařízení GIA bude nutné přijmout závaznou technickou specifikaci, a to buď formou české technické normy, nebo vyhlášky příslušného ministerstva.
Institucionální zajištění
Národní orgán pro řešení sporů
Nařízení GIA předpokládá, že v každém členském státě bude určen nebo zřízen orgán příslušný k řešení sporů vznikajících při aplikaci nařízení. Tento orgán má rozhodovat spory mezi operátory a vlastníky infrastruktury o přístup k fyzické infrastruktuře, spory o podmínky koordinace stavebních prací i spory o přístup k infrastruktuře uvnitř budov.
Nařízení stanoví procesní rámec pro řešení sporů. Příslušný orgán má vydat závazné rozhodnutí do čtyř měsíců od podání žádosti. Tato lhůta může být prodloužena ve výjimečně složitých případech. Rozhodnutí má být odůvodněné a přezkoumatelné.
V České republice bude tuto roli s vysokou pravděpodobností plnit Český telekomunikační úřad, který již nyní disponuje pravomocemi v oblasti regulace elektronických komunikací a řešení sporů mezi operátory. Rozšíření jeho kompetencí o agendu podle nařízení GIA bude vyžadovat novelizaci zákona o elektronických komunikacích a posílení personálních kapacit.
Jednotné informační místo
Jak bylo uvedeno výše, každý členský stát musí zřídit nebo určit jednotné informační místo, které bude plnit funkce stanovené nařízením. Toto místo má být elektronickým portálem zpřístupňujícím informace o existující fyzické infrastruktuře, přijímajícím oznámení o plánovaných stavebních pracích, umožňujícím elektronické podávání žádostí o povolení a poskytujícím informace o postupech a podmínkách.
Nařízení stanoví, že jednotné informační místo musí být plně funkční od května 2026. Do té doby mají členské státy zajistit alespoň základní elektronickou dostupnost informací a postupné zavádění jednotlivých funkcí.
V českém kontextu se nabízí integrace s projektem Digitální technické mapy a s portálem občana. Bude však nutné zajistit interoperabilitu s existujícími systémy stavebních úřadů, správců sítí a dalších dotčených subjektů.
Sdružení BEREC a jeho role
Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací, známé pod zkratkou BEREC, hraje významnou roli při implementaci nařízení GIA. BEREC vydává pokyny a doporučení, které mají zajistit jednotný výklad a aplikaci nařízení napříč členskými státy.
V kontextu nařízení GIA připravuje BEREC metodické pokyny týkající se přístupu k fyzické infrastruktuře, koordinace stavebních prací a řešení sporů. Tyto pokyny, ačkoliv nejsou právně závazné, představují autoritativní výklad nařízení a národní regulační orgány je zpravidla respektují.
Technické výzvy v českém prostředí
Stav české normativní základny
Česká technická normalizace v oblasti telekomunikační infrastruktury vykazuje určitý historický deficit. Základní normy byly vytvářeny v době, kdy dominantním médiem byla metalická kabeláž, a optická vlákna byla postupně doplňována do existujícího rámce.
Norma ČSN 73 6005 „Prostorové uspořádání sítí technického vybavení" představuje základní dokument pro projektování podzemních sítí. Její původní verze z roku 1994 byla aktualizována, avšak některé parametry stále primárně vycházejí z požadavků metalických kabelů. Minimální vzdálenosti, hloubky uložení a ochranná pásma jsou definovány způsobem, který ne vždy odpovídá specifickým vlastnostem optických kabelů.
Požární bezpečnost kabelových instalací je upravena normou ČSN EN 50575, která implementuje evropské nařízení o stavebních výrobcích v oblasti reakce kabelů na oheň. Tato norma definuje třídy reakce na oheň od Aca (nehořlavé) po Fca (bez požadavků na reakci na oheň). Pro optické kabely je relevantní zejména třída Dca nebo vyšší, která je vyžadována pro použití v únikových cestách a prostorech s požadavky na požární bezpečnost. Norma však byla primárně koncipována pro elektrické kabely a některé její ustanovení se na čistě optické konstrukce aplikují obtížně.
Vztah k legislativě vyhrazených technických zařízení
Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, definuje čtyři kategorie vyhrazených technických zařízení: tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Optické kabely a rozvody samy o sobě do žádné z těchto kategorií nespadají, neboť nevedou elektrický proud ani jiné médium podléhající regulaci.
V praxi však nastávají situace, kdy se optické instalace dostávají do styku s režimem vyhrazených technických zařízení. Typicky jde o případy, kdy jsou optické kabely vedeny společně s elektrickými rozvody ve společných trasách, kdy jsou optické rozvaděče instalovány v prostorech s elektrickými rozvaděči, nebo kdy jsou optické prvky součástí systémů, které jako celek podléhají režimu vyhrazených technických zařízení.
V těchto případech vznikají nejasnosti ohledně aplikace příslušných norem a požadavků. Revizní technici elektrických zařízení často nemají dostatečnou kvalifikaci pro posouzení optických instalací a naopak. Projektová dokumentace musí zohledňovat požadavky obou oblastí, což zvyšuje náročnost přípravy i realizace.
Řešením by bylo vydání metodického pokynu nebo technické normy, která by jasně vymezila hranice mezi režimem optických instalací a režimem vyhrazených technických zařízení. Takový dokument by měl definovat, za jakých podmínek se na optické prvky vztahují požadavky na elektrická zařízení a jaké jsou povinnosti projektantů, realizačních firem a revizních techniků.
Potřeba aktualizace technických specifikací
Pro splnění požadavků článku 10 nařízení GIA bude nutné přijmout závazné technické specifikace pro budovy připravené na optiku. Tyto specifikace by měly stanovit požadavky na přístupové body budovy včetně jejich umístění, rozměrů, přístupnosti a technického vybavení. Dále by měly definovat parametry vnitřních optických rozvodů, tedy typy kabelů, konektory, maximální útlumy a minimální poloměry ohybu. Rovněž je třeba specifikovat požadavky na chráničky a mikrotrubičky, jejich průměry, materiály a způsoby ukládání s ohledem mj. Na požární bezpečnost a na aktuální technické standardy, nikoliv zastaralou legislativu.
Pokyny vydané BEREC mohou sloužit jako vodítko pro národní specifikace. Tyto pokyny doporučují, aby přístupový bod budovy byl schopen pojmout zařízení více operátorů, aby vnitřní rozvody byly realizovány jednovidovými optickými vlákny (SM) odpovídající kategorie a aby mikrotrubičky měly minimální vnitřní průměr umožňující instalaci standardních optických kabelů metodou zafouknutí.
Ekonomické dopady a příležitosti
Snížení nákladů na výstavbu
Hlavním ekonomickým přínosem nařízení GIA má být snížení nákladů na výstavbu vysokorychlostních sítí. Podle odhadů Evropské komise představují stavební práce, zejména výkopové práce, až 80 procent celkových nákladů na budování optické infrastruktury.
Využití existující fyzické infrastruktury může tyto náklady dramaticky snížit. Pokud je možné protáhnout optický kabel existujícím kolektorem, chráničkou nebo kanalizací, odpadají náklady na výkopové práce, zásypy, obnovu povrchů a související administrativu. Podle některých studií může využití existující infrastruktury snížit náklady na výstavbu o 20 až 40 procent v závislosti na konkrétních podmínkách.
Koordinace stavebních prací přináší úspory jiného druhu. Pokud více subjektů sdílí náklady na společnou výkopovou akci, snižuje se podíl připadající na každého z nich. Současně se snižuje celková zátěž pro dotčené území - jedna koordinovaná akce místo několika postupných zásahů.
Předvídatelnost investičního prostředí
Pro investory do telekomunikační infrastruktury je klíčová předvídatelnost. Nejistota ohledně délky povolovacích procesů, dostupnosti tras a podmínek přístupu k infrastruktuře komplikuje finanční plánování a zvyšuje rizikové přirážky požadované financujícími institucemi.
Nařízení GIA zavádí jasné lhůty a transparentní podmínky, které tuto předvídatelnost zvyšují. Investor může s rozumnou mírou jistoty kalkulovat, že povolovací proces nepřesáhne stanovené lhůty a že přístup k existující infrastruktuře bude možný za spravedlivých podmínek. To snižuje rizikovou prémii a zlepšuje ekonomiku projektů.
Nový trh budov připravených na optiku
Povinnost vybavit nové a rekonstruované budovy optickou infrastrukturou vytváří nový segment trhu. Developeři budou muset zahrnout optické rozvody do svých projektů a budou poptávat projekční i realizační služby.
Pro firmy působící v oblasti optických instalací to představuje příležitost k rozšíření portfolia služeb. Vedle tradičních zakázek pro telekomunikační operátory se otevírá segment rezidenčních a komerčních developerských projektů. Úspěch v tomto segmentu bude vyžadovat schopnost spolupracovat s architekty a projektanty budov, integrovat optické rozvody do celkového konceptu technického vybavení budovy a zajistit kvalitu, spolehlivost i správu instalací.
Souvislosti s dalšími evropskými iniciativami
Evropský kodex pro elektronické komunikace
Nařízení GIA doplňuje Evropský kodex pro elektronické komunikace, který byl přijat směrnicí 2018/1972. Kodex představuje komplexní právní rámec pro regulaci sektoru elektronických komunikací a definuje mimo jiné pojem sítí s velmi vysokou kapacitou, který nařízení GIA přejímá.
Kodex rovněž stanoví obecné principy pro přístup k síťovým prvkům a přidruženým prostředkům, které nařízení GIA konkretizuje ve vztahu k fyzické infrastruktuře. Oba právní akty je tedy třeba vykládat ve vzájemné souvislosti.
Nařízení o stavebních výrobcích
Optické kabely a související komponenty podléhají režimu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. Toto nařízení vyžaduje, aby stavební výrobky byly opatřeny označením CE a prohlášením o vlastnostech.
Pro optické kabely je zvláště relevantní harmonizovaná norma EN 50575 upravující reakci kabelů na oheň. Kabely používané ve stavbách musí splňovat požadavky této normy a být odpovídajícím způsobem klasifikovány a označeny.
Akční plán pro 5G a 6G
Evropská komise přijala v roce 2016 akční plán pro 5G, který stanoví cíle pro zavedení sítí páté generace v Evropě. Nařízení GIA přímo podporuje tyto cíle, neboť sítě 5G vyžadují hustou síť základnových stanic propojených optickými vlákny.
V roce 2024 byly zahájeny práce na přípravě právního rámce pro sítě šesté generace, které mají být komerčně nasazeny kolem roku 2030. Infrastruktura budovaná podle požadavků nařízení GIA vytváří základy i pro tyto budoucí technologie.
Praktická doporučení pro dotčené subjekty
Pro telekomunikační operátory
Operátoři by měli systematicky zmapovat potenciál využití existující fyzické infrastruktury ve svých cílových územích. To zahrnuje identifikaci vlastníků a správců infrastruktury, zjištění dostupných kapacit a navázání kontaktů pro budoucí spolupráci. Tato přípravná práce by měla být zahájena co nejdříve, aby bylo možné využít nových možností okamžitě po nabytí účinnosti příslušných ustanovení.
Je rovněž vhodné revidovat interní procesy pro přípravu žádostí o povolení. Elektronické podávání žádostí bude vyžadovat standardizovanou dokumentaci v digitální podobě. Včasná příprava šablon a interních postupů usnadní přechod na nový režim.
Pro stavební firmy a projektanty
Firmy realizující optické instalace by měly sledovat vývoj technických specifikací pro budovy připravené na optiku a připravit se na nový segment trhu. To může vyžadovat investice do školení zaměstnanců, rozšíření portfolia nabízených služeb nebo navázání partnerství s developerskými společnostmi.
Projektanti by měli aktualizovat své znalosti o požadavcích nařízení GIA a připravit se na jejich aplikaci v projekční praxi. Zejména požadavky na vnitřní optické rozvody v budovách budou vyžadovat detailní znalost technických specifikací, které mají být přijaty.
Pro obce a správce veřejné infrastruktury
Veřejnoprávní subjekty, které disponují fyzickou infrastrukturou využitelnou pro telekomunikační účely, by měly provést inventuru této infrastruktury a připravit se na případné žádosti o přístup. Je vhodné předem stanovit interní postupy pro vyřizování takových žádostí, cenovou politiku a smluvní podmínky.
Současně představuje nařízení GIA příležitost pro aktivní přístup obcí k rozvoji digitální infrastruktury. Obce mohou samy iniciovat spolupráci s operátory, nabídnout koordinaci při plánovaných stavebních akcích nebo vytvořit podmínky pro společnou výstavbu infrastruktury.
Závěr
Gigabit Infrastructure Act představuje zásadní změnu paradigmatu v oblasti výstavby telekomunikační infrastruktury v Evropské unii. Přímá použitelnost nařízení, jasné lhůty a transparentní podmínky vytvářejí předpoklady pro zrychlení výstavby vysokorychlostních sítí a dosažení cílů Digitální dekády 2030.
Pro subjekty působící v oblasti optických sítí v České republice to znamená nutnost adaptace na nové podmínky. Tato adaptace vyžaduje znalost právního rámce, sledování vývoje technických specifikací, přípravu interních procesů a strategické plánování.
Současně je třeba konstatovat, že některé aspekty implementace nařízení GIA v českém prostředí zůstávají nejasné. Dosud nebyly přijaty technické specifikace pro budovy připravené na optiku, nebylo formálně určeno jednotné informační místo ani orgán pro řešení sporů. Česká normativní základna vyžaduje aktualizaci a harmonizaci s evropskými požadavky.
Přes tyto výzvy představuje nařízení GIA příležitost. Subjekty, které se na nové podmínky připraví včas a systematicky, získají konkurenční výhodu. Digitální infrastruktura se stává kritickým faktorem ekonomického rozvoje a společenského fungování. Ti, kdo ji budou schopni budovat rychle, kvalitně a efektivně, budou hrát klíčovou roli v digitální transformaci České republiky.
Použité zdroje
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1309 ze dne 29. dubna 2024 o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění gigabitových sítí elektronických komunikací a o zrušení směrnice 2014/61/EU (nařízení o gigabitové infrastruktuře).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. května 2014 o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Úřední věstník Evropské unie L 155, 23. května 2014.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace. Úřední věstník Evropské unie L 321, 17. prosince 2018.
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se stanoví politický program Digitální dekáda do roku 2030. Úřední věstník Evropské unie L 323, 19. prosince 2022.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, resp. násl. (EU) č. 2024/3110 kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh.
Zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
ČSN EN 50575 Silové, řídicí a komunikační kabely - Kabely pro obecné použití ve stavbách z hlediska požárních vlastností. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
Evropská komise. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády. COM(2021) 118 final, 9. března 2021.
Evropská komise. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Akční plán pro 5G v Evropě. COM(2016) 588 final, 14. září 2016.
BEREC. Report on infrastructure sharing. BoR (24) 17, 2024.